Řešila jsem peníze, až mě okradli

Prodávala jsem věci po 2 letém synkovi. Během chvilky po vystavení inzerátu mě kontaktoval přes whatsapp zájemce. Chtěl balíček zaslat přes dopravce DPD s tím, že pošle peníze na jejich účet, já si s nimi domluvím termín, kdy si ode mě balíček převezmou a po doručení mi DPD peníze zašle na můj účet. Vzhledem k tomu, že na stejném principu prodávám i přes Vinted, nepřišlo mi na tom nic divného.

„To je skvělý, že se toho tak rychle zbavím. A budu mít doma zase o krám míň.“

Pod vlivem této vlny euforie a skutečnosti, že jsem v daný moment byla ještě na pravidelném online setkání s dalšími kouči, rozdělila jsem svou pozornost na dvě strany. Díky tomu jsem bez jakéhokoli velkého přemýšlení klikla na zaslaný odkaz na údajné stránky DPD, kde jsem zadala údaje karty vč. CVS. To jsem ještě jako bonus potvrdila v bankovní aplikaci Smartklíč.

„Že je to celý blbost mi došlo hned vzápětí.“

Každopádně než jsem se dovolala na pracovníka banky, se kterým jsem zablokovala bankovnictví a karty, peníze z účtu vč. povoleného debetu byly pryč.

Druhý den jsem se navíc přímo v bance dozvěděla, že jsem se nedostala do mínusu pouze na běžném účtu, ale že mi vybrali i peníze z kreditní karty. Takže můj dluh vůči bance byl daleko větší, než jsem si původně myslela. To už se mi chtělo začít brečet a v hlavě mi začalo šrotovat, jak tohle teď zvládnu? Sama se 2 dětmi na rodičovský, to prostě chceš.

Z banky jsem odcházela s tím, že mám jít ještě na policii a zažádat si o novou občanku. A jak jsem tak šla se synem z té banky, sledovala jsem ho, s jakým nadšením nasává ruch ve městě – trolejbusy, autobusy, stříkající fontánu… Přimělo mě to konečně se taky usmát. V trolejbuse nás pak vedle sebe pustil sednout postarší pán a jen tak z ničeho nic mi řekl, jaký je to dneska hezký podzim. Sluníčko svítí, stromy jsou krásně barevný, žádná velká zima…

„Začalo mi docházet, že se vlastně houby děje.“

Já i moje děti jsme přece zdraví, máme jeden druhýho a taky pořád máme všechno proto, abychom mohli tím životem jít v klidu dál. Navíc se přece říká, že aby mohlo přijít něco nového a lepšího, musí odejít to staré a nefunkční. A jako potvrzení mých úvah na mě na youtubu vyběhla písnička od Scorpions – Follow Your Heart 🙂

Takže když jsem pak vysmátá přišla na policii, policista, který to se mnou sepisoval, byl celkem překvapený, s jakým nadhledem to beru. Ale rozuměl mi, protože sám přemýšlel dost podobně. Takže při sepisování toho všeho jsme stihli probrat ještě spoustu dalších věcí a jestli jsem psala, že na policii jsem přišla vysmátá, tak z policie jsem šla ještě vysmátější. I přesto, že už jsem věděla, že ukradený peníze neuvidím.

O pár dní později mě ještě na chvilku přepadl splín a měla jsem potřebu to celý probrat i se svým koučem (jako co bych to byla za kouče, kdybych neměla taky svého kouče?).

A právě ten mi tehdy řekl:

„Hele, Luci, chápu, že to není úplně jednoduchý. Ale zkus si napsat, co tě tahle situace přišla naučit? A možná tě teď i naštvu, ale najdi na tom celém 5 super věcí. A bez sarkarmu.“ 🙂

Naštvalo by vás to? 😉 Mě ne, spíš naopak.

A tak jsem si sedla, vzala tužku, papír a začala jsem psát. Během chvilky jsem opravdu přišla na spoustu věcí (i těch super) a takový ty nejzásadnější se vám tu teď pokusím vypsat.

Na co zaměřuješ svou pozornost, to sílí

A je úplně jedno, jestli řešíš peníze nebo cokoli jiného. Já peníze v danou dobu opravdu řešila. S rostoucími cenami všeho jsem se začala bát, jestli to na rodičovský s omezeným příjmem z podnikání dám. Vždyť jsem přece chtěla s dětmi víc cestovat, zbyde na to vůbec něco? Peníze se staly vlastně denním objektem mojí kontroly. Začala jsem se cítit trochu bezradně a frustrovaně.

Po té události mi došlo, že je potřeba na tyhle věci nahlížet jinak a položila jsem si pár otázek.

• Opravdu máš nedostatek financí? Není to třeba jen o tom, že moc nepřemýšlíš, jak s těmi penězi v reálu nakládáš? Kde utrácíš nesmyslně a kde naopak můžeš svoje peníze zhodnotit? Oceňuješ dostatečně svůj čas věnovaný podnikání?
• Proč máš ten pocit nedostatku? Není to náhodou jen vlivem toho, že se všude okolo tebe mluví o tom, jak se všechno zdražuje a jak lidi nemají na to a tamto? Kam až tohle všechno zajde?

A světe div se. Hned jsem se cítila líp, protože mi došlo, v čem byl ten zakopaný pes a mohla jsem svůj přístup k penězům začít měnit.

Průběžně doplňuj ledničku

Bez karty a s prázdným účtem si hned tak nenakoupíš. Pokud tedy jako já nejsi příznivcem hotovosti.

Ještě dnes si vzpomínám, jak se mě policista ptal, kdy jsem naposledy použila onu zneužitou kartu a já mu odpověděla, že pár minut před tím, když jsem platila nákup od Rohliku. 🙂

Plná nádrž v autě taky není na škodu. Aspoň se čekání na vyřešení situace dá zpříjemnit výletem téměř kamkoli.

Mám naprosto úžasné děti

V nouzi nejvyšší vytáhly svoje kasičky a mohli jsme si tak společně dovolit „luxusní večeři“ u Mekáče. 😀

Když už se mnou ten menší musel obíhat úřady, rozhodl se bavit nejen mě, ale i další lidi kolem sebe.

Zkrátka už po několikáté se ukázalo, že i když se někdy vzájemně štveme, nakonec vždycky držíme spolu a víme, že se na sebe můžeme spolehnout.

Mluv o tom, co se ti děje

Bála jsem se svému okolí přiznat, co se mi stalo. Budu přece vypadat jako blbec. Nakonec ve mě ale zvítězila spíš chuť upozornit ostatní na to, že je to věc, která se opravdu může stát komukoli. Bez ohledu věku, vzdělání.

A najednou jsem zjistila, kolik lidí to zajímá. Kolik z nich mi chce nějak pomoc nebo podpořit. Vlastně se i díky tomu obnovila komunikace tam, kde už se to zdálo nereálné.

Chvíli jsem se zlobila na ty, od kterých jsem pomoc nebo podporu čekala, ale ta nabídka z jejich strany nepřišla. Každopádně došlo mi, že jsou to hlavně lidi, kteří sami neumí přiznat svoje slabiny a říct si event. o pomoc. A když to neumí vůči sobě, jak by to mohli umět vůči mě?

Spoléhat sama na sebe neznamená být na vše sama

Spoléhat sama na sebe znamená ukázat i svou zranitelnost a umět pak přijmout nabízenou pomoc a podporu.

Poznala jsem spoustu nových lidí

Měla jsem období, kdy jsem chtěla poznávat nové lidi a měnit tak prostředí, kde jsem se v tu dobu nejvíc pohybovala. A tahle situace mi to umožnila po všech stránkách. Navíc, když už jsem běhala všude možně, aspoň jsem „hodila do gala“. Ono to přeci jen zvedne trochu to sebevědomí, když už musíte všude přiznat, co se stalo. 😊

Když přestaneš tlačit na řešení situace, dopadne to líp, než vůbec ty sama vymyslíš

Přesně to se stalo, když jsem si to všechno sepsala. Na základě toho, co všechno jsem si sepsala, jsem totiž pustila celou tu událost s vědomím, že se mám vlastně pořád skvěle a všechno to dopadne nejlíp, jak může.

A skutečně se tak stalo. Během pár dnů jsem bez jakékoli sankce a úroků navíc splatila bance celý dluh, protože mi na účet přišly peníze z jiných zdrojů. Prodala jsem svoje produkty, o kterých jsem si původně myslela, že je ani prodávat nebudu. Ujasnila jsem si, které situace mi jen ubírali čas a peníze a kam chci nadále směrovat svou pozornost.

Takže ano, sice těžká zkouška, ale se vším tím uvědoměním to nakonec za to stálo, přece 🙂

Přála bych nám všem tu schopnost udržet si i v těžkých situacích nadhled. Nebo k sobě mít alespoň někoho, kdo nám s tím pomůže. Třeba mě 🙂 Život je pak takový…míň komplikovaný.